Vodní biotopy patří ve všeobecnosti mezi jedny z nejohroženějších vůbec. Pro jejich efektivní ochranu je potřebné vědět, které typy lokalit hostí jaké druhy, zda se nějak liší v druhové bohatosti a rozmanitosti, a které faktory prostředí jich ovlivňují. Tradiční výzkum je zpravidla zaměřený na jeden typ biotopu, případně pouze na stojaté, nebo tekoucí vody. Výsledky těchto samostaných studií nejsou úplně jednotné; ukazuje se, že malé vodní nádrže s rozlohou do 3–4 hektarů vykazují nejvyšší bohatost a rozmanitost napříč Evropou (např. [1, 2]). Některé studie považují kanály za druhově velmi bohaté [3, 4], jiné naopak za nejchudší [5]. Cílem této práce je porovnání druhového složení, diverzity a zastoupení ohrožených druhů v různých typech biotopů.
V modelovém údolí řeky Váh jsme studovali druhové složení 4 typů biotopů: řek, potoků, kanálů a stojatých vod. Pro každý typ jsme vybrali 25 lokalit napříč celým územím. Celkově jsme zaznamenali 53 hydrofytů a amfifytů. Nejbohatšími biotopy byly kanály (3,4 druhů na lokalitu), pak stojaté vody (3,12), řeky (2,32) a potoky (2,04). Porovnání Kruskall-Wallis testem neukázalo signifikantní rozdíl v druhové bohatosti mezi biotopy. Řeky a kanály hostily 8 druhů spadajících do kategorie ohrožení dle Červého seznamu [6], stojaté vody 7 a potoky 4 druhy. Z hlediska výskytu druhů vyskytujících se pouze v jednom typu biotopu bylo pořadí stojaté vody (14 druhů), řeky (4), kanály (2) a potoky (1 druh). Tento fakt se odrazil i na beta diverzitě, kterou měly stojaté vody nejvyšší a kanály nejnižší. Test mnohorozměrné disperze ale neukázal na signifikantní rozdíly v beta diverzitě biotopů. Z hlediska regionální (gamma) diverzity byly nejbohatší stojaté vody (33 druhů), kanály (32), řeky (28) a potoky (24 druhů). Porovnání gamma diverzity rarefakčními křivkami ani permutační test opět neukázaly statisticky významné rozdíly mezi biotopy.
Ráda bych poděkovala Ing. Marku Svitkovi, PhD. za rady ohledně statistického zpracování dat.
[1]. Biggs, J., Williams, P., Whitfield, M., Nicolet, P., Weatherby, A., 2005: 15 years of ponds assesment in Britain: results and lessons learned from the work of Pond Conservation. Aquat. Conserv. 15: 693–714.
[2]. Lukács, B.A., Sramko, G., Molnar, A.V., 2013: Plant diversity and conservation value of continental temporary pools. Biol. Conserv. 158: 393–400.
[3]. Armitage, P.D., Szoszkiewicz, K., Blackburn, J.H., Nesbitt, I., 2003: Ditch communities: a major contributor to floodplain biodiversity. Aquat. Conserv.: Mar. Freshwater Ecosyst.13: 165–185.
[4]. Dorotovičová, C., 2013: Man-made canals as a horspot of aquatic macrophyte biodiversity in Slovakia. Limnologica 43: 277–287.
[5]. Davies, B., Biggs, J., Williams, P., Whitfield, M., Nicolet, P., Sear, D., Bray, S., Maund, S., 2008a: Comparative biodiversity of aquatic habitats in the European agricultural landscapes. Agric. Ecosyst. Environ. 125: 1–8.
[6]. Eliáš, P. jun, Dítě, D., Kliment, J., Hrivnák, R. & Feráková, V. 2015. Red list of ferns and flowering plants of Slovakia, 5th edition (October 2014). Biologia 70/2: 218–228.
rastl.druhy
Pekny den prajem, velmi pekna studia. Mozem sa opytat, ako si vysvetlujete, zaznamenanych 14 druhov v ramci individualneho zastupenia v jednotlivych biotopoch na stojatych vodach oproti tecucim tokom? Zaujimalo by ma akym sposobom ste urcovali presny pocet jednotlivych rastlinnych druhov na vybranej ploche.. predsa len je to dost velka plocha.. Prajem vela uspechov do dalsich studii!
Re: rastl.druhy
Dobrý den,
druhy jsme zaznamenávali na ploše 100 metrů čtverečních (viz metodika), což je velikost, která je jednak snadno odhadnutelná a vzhledem k velikosti vybraných lokalit (zaměřili jsme se na malé vodní plochy s rozlohou cca do 3 ha) dostatečně reprezentativní, navíc podobnou velikost zvolili i autoři předešlých studií, tak abychom mohli rozumně srovnávat.
Co se týče vysoké individuální druhové bohatosti - spousta vodních druhů je adaptovaná na šíření vodními ptáky, kteří se po krajině pohybují a jednak se zastavují spíše u stojatých vod a druhy zde mají vyšší šanci se ujmout (např. semena nebo úlomky klesnou na dno a mohou v další sezóně nebo i v tomtéž roce vyklíčit, kdežto u tekoucích vod jsou často odplavena pryč). Dalším významným faktorem je i vliv člověka; vzhledem k vymezenému zájmovému území se z tekoucích vod se často jednalo o spodní části alespoň lehce upravených toků, kde vodní druhy nemají moc možností se uchytit. Také má vliv (zatím neanalyzovaná) heterogenita krajiny. V místech, kde se nachází více izolovaných vodních ploch, předpokládáme, že budou druhově odlišnější než lokality propojené (kvůli přenosu druhů).
Na závěr bych podotkla, že vysoká individuální druhová bohatost (která se projeví i na různorodosti mezi lokalitami) ještě nemusí být "výhrou", záleží, co nás zajímá. Když se podíváme na kanály, které hlavně na Podunajsku po ramenné soustavě Dunaje představují hlavní vodní biotop, vidíme, že jsou jednak druhově velmi bohaté (jak celkově, tak i vrámci jednotlivých lokalit), hostí ohrožené druhy a jejich beta diverzita (čiže různorodost mezi lokalitami) je nejnižší, takže se dá říct, že se zde nacházejí stabilní společenstva vodních rostlin.